Oldtimer mania - web o VeteránechVálek tourItalia in Ostrava - eshop
 

Tisková zpráva KK racing - Válek Autosport z 24H v Dubaji - 10.1.2013

Dobrodružství v Orientu

Marcel Kusín s Petrem Válkem se v pátek postaví už popáté v Dubaji na start čtyřiadvaceti­hodinového závodu. Pouze při premiéře v roce 2006 nedojeli do cíle na technickou závadu. Pak dvakrát skončili ve své třídě třetí a před dvěma lety si připsali druhé místo, tak jsme se zeptali:

Kdo vlastně přišel s nápadem vyrazit na čtyřiadvaceti­hodinový maraton právě do Dubaje?
Marcel: „S Petrem Kačírkem jsem měl tehdy společný tým a zjistili jsme, že se v Dubaji chystá v lednu premiéra čtyřiadvaceti­hodinového závodu. Do startu domácí sezony bylo daleko, tak proč si nezazávodit v Orientu, za tepla a ještě na tak atraktivním místě. Tak jsme se vypravili za dobrodružství do Dubaje, která prožívala tehdy obrovský rozvoj. Z našeho pohledu až neuvěřitelné stavby tady rostly jak houby po dešti. Velkolepé byly i plány se zdejším Motor City, kde stál prakticky jen závodní okruh, ale ze země se už zvedaly okolní budovy. Krize to pak všechno hodně zbrzdila a navíc v sousedním emirátu Abu Dhabí byli rychlejší, takže formule 1 se jezdí tam. Dubaji zůstala čtyřiadvaceti­hodinovka, ale díky šikovnému promotérovi se tomuto závodu tady daří“.
Petr: „Mě pozvali do Dubaje Marcel s Petrem. Znali jsme se z domácích závodů, a když za mnou přišli, jestli bych nejel s nimi, tak jsem dlouho neváhal. Už ten pocit, že si kvalitně zazávodíte v lednu, kdy u nás doma vládne zima. Ukázalo se, že to byl výborný nápad a neodradilo nás ani to, že jsme první ročník do cíle nedojeli“.

Na který závod v Dubaji nejraději vzpomínáte?
Marcel: „Já osobně nejraději vzpomínám na první dva ročníky, kdy jsme startovali s BMW M3 ve třídě do 3500 cm3. V týmu byli společně se mnou a Petrem Válkem ještě Petr Kačírek a Matěj Kotrba a byla to určitě naše nejvyrovnanější sestava, se kterou jsme se v Dubaji představili. Neměli jsme sice zkušenosti s podobným závodem, ale učili jsme se rychle. Bohužel s Petrem Kačírkem jsem se rozešel a každý jsme šli svoji cestou. Petr teď startoval na Jänner Rallye. A Matěj Kotrba už nezávodí.
Petr: „Já souhlasím s Marcelem, protože i mně se to s trojkovým bavorákem hodně líbilo. Všichni jsme jeli dobře, dokázali jsme zajíždět vyrovnané časy a výsledek se v roce 2007 dostavil. Ze třetího místa jsme měli obrovskou radost“.

Nejtěžší čtyřiadvaceti­hodinovka?
Marcel: Závod v roce 2010, kdy jsme tady poprvé startovali s BMW 130i a v sestavě společně s námi byli Petr Fulín a Štěpán Ládík. Skončili jsme opět třetí, ale byl to především úspěch našich mechaniků. Dostali jsme dvě opravdu velké rány, ale kluci dokázali pokaždé auto zpojízdnit. Bylo to něco neuvěřitelného.

A ta nejdramatičtější?
Petr: „Závod před dvěma lety, kdy jsme až v závěru prohráli boj o první místo. Poprvé jsme měli v Dubaji smíšenou posádku, společně s námi jeli Michaela Pešková a Karolina Csapka. Obě jely velice dobře, ale Michaela přijela do Dubaje s horečkou, a tak v noci nestřídala. Přesto jsme si dokázali v čele naší třídy vytvořit náskok patnácti kol a začali věřit, že konečně vyhrajeme. Bohužel jsem pak dostal ránu na zadní kolo od soupeře s BMW Z4. Oprava nás pochopitelně zdržela a my jsme o vedení přišli. Pak jsme sice bojovali až do cíle, každé kolo o dvacet sekund snižovali náskok vedoucího týmu, ale nestačilo to. Skončili jsme druzí“.

Proč jste vyměnili v roce 2010 osvědčené BMW M3 za jedničkový bavorák?
Petr: „To nebyla z nouze ctnost, ale prostě se to tak sešlo. S Marcelem jsme shodně v jednom roce koupili BMW 130i. A tahle auta umí závodit, i když nejsou tak rychlá a ani upravená, ale mají jednu velkou přednost, vydrží v extrémních podmínkách čtyřiadvaceti­hodinovky. Tam se v prvním kole nevyhrává. Proto jsme do toho šli. Při prvních dvou závodech v Dubaji jsme dostali rány, ale neodešel motor, ani převodovka či diferenciál. A ve třídě do tří litrů tak úplně vzadu nejezdíte. Proto letos budeme na startu dubajského maratonu s BMW 130i potřetí. Tentokrát ale už se širokým kitem, který by nám měl pomoci zlepšit aerodynamiku vozu a ještě o něco zrychlit“.

Jak velká je to změna, když doma jezdíte s podstatně silnějšími vozy než je BMW 130i?
Marcel: „To není zásadní problém, i když letos jsem doma jezdil s Ferrari s výkonem kolem 540 k a náš jedničkový bavorák má kolem 290. Ve Ferrari je všechno strašně rychlé a musíte být neustále maximálně koncentrovaný. S BMW jsem ale najel mnohem víc závodních kilometrů, a kdybych si měl vybrat mezi Ferrari Italia GT3 a BMW Z4 GT3, sáhnu po bavoráku.
Petr: Tím, že jste zvyklí na výkonnější vůz, větší rychlost a rychlejší časy, tak máte i rychlejší reakce. Proto se v jedničkovém bavoráku cítím dobře, je to klidnější jízda, kdy máte přece jen na vše víc času.

Jak moc vás překvapil počet 85 posádek na startu 8. ročníku čtyřiadvaceti­hodinovky?
Marcel: Je zatím dobrá práce promotéra závodu nizozemské společnosti Crevetic, která si od začátku vedla dobře a v současné době pořádá už několik další vytrvalostních podniků. Na druhou stranu je vidět, že ideální podmínky v Dubaji, kde je v lednu kolem pětadvaceti stupňů, a jsou zde ideální podmínky pro aktivní odpočinek, prostě týmy i jezdce stále lákají. Zanedbatelný ale není ani fakt, že turisté zde najdou bezpečné prostředí.
Petr: Startovní pole se navíc v Dubaji každý rok zkvalitňuje. Pokud chcete bojovat o vítězství, je to sprint od startu až do cíle.

Máte za ty roky v Dubaji už své fanoušky?
Marcel: Máme tady svůj fan klub a bude určitě v pátek na startu pořádně slyšet. Jinak s fanoušky je to tady trochu problém. Jsme v muslimském světě a pátek je sváteční den, který domácí tráví na modlitbách.
Petr: Na čtyřiadvaceti­hodinovku jsem se vypravil i do Japonska a tam to fanoušci skutečně prožívají. Každý tým tam měl své roztleskávačky, které soutěžily o přízeň diváků. Byla to krásná show. Prostě jiná země, jiný mrav.

Tak držíme v Dubaji palce.
Karel Malina